"Jihlavský hokejbal byl a je úspěšný," říká v rozhovoru Brázda

Levé křídlo Štěpán Brázda patří mezi stálice jihlavského hokejbalu. Tomu pomohl značnou měrou k postupu do Extraligy a v současné době je nejproduktivnějším hráčem svého týmu. V minulosti hrával také za mládežnické reprezentační výběry. Kde hledá motivaci do dalších sezón a jaké byly jeho začátky? To se dozvíte z našeho obsáhlého rozhovoru.

Jak ses dostal k hokejbalu?

K hokejbalu jsem se dostal jako většina kluků z naší generace – hráli jsme každou volnou chvilku, před barákem, za barákem, mezi garážema a jednoho dne jsme se rozhodli že se půjdeme podívat na trénink na SK. Slovo dalo slovo a další trénink už jsem se proháněl mezi mantinely. A zůstalo mi to doteď.

Umíš si představit, že by se opět hrálo s plněným tenisákem?

Hokejbal s tenisákem si už v současnou dobu příliš představit nedovedu. Celý sport už je úplně někde jinde, než když jsem začínal. Všechno je mnohem rychlejší, preciznější a tenisák už se k tomu nehodí. I když by nebylo špatný zahrát si nějaký retro turnaj s tenisákem…

Změnila se tvoje hra v závislosti s novým povrchem?

Moje hra se určitě moc nezměnila a nezmění. Stále se ještě všichni s novým povrchem trošku trápíme, po mnoha letech na našem oraništi je to ale příjemná změna. Postupně se na něm určitě naučíme hrát mnohem efektivněji. Osobně už bohužel rychlejší nebudu, zbytek mi snad ale ještě stačit na první ligu bude.

Hokejbal hraješ dlouhé roky, kde hledáš motivaci do dalších sezón?

No popravdě motivace je čím dál těžší. Hokejbal jako takový mě baví pořád a ještě nějakou dobu bavit bude, to hlavní ale vždy byli lidi, co se v Jihlavě kolem hokejbalu motali. Tam bohužel teď vidím velký rezervy a nejednou jsem se přistihnul, že jsem vůbec neměl chuť jet na zápas. Ale pořád je pár lidí, kvůli kterým se na tréninky a zápasy těším.

Máš nějaký předzápasový rituál?

Předzápasový rituál nemám a nikdy jsem neměl. Snad jen vždycky začínám střílet úplně zprava. Ale to je spíš zvyk, když mi tam někdo stoupne, rozhodně se z toho před zápasem nesesypu.

Je nějaký bývalý nebo současný hráč, který tě něčím inspiroval?

Asi se nedá mluvit úplně o inspiraci, ale když jsem začínal v áčku, byla tam řada skvělých hráčů, se kterýma byla radost se potkat na place. Ať už jde o Máru Neveselýho, Buráka, Máru Hubače, Romana… Bylo jich fakt spousta a od každýho bylo co si vzít.

V současné době bojujete o play-off, je to reálné?

Plaoyff reálné je, na druhou stranu tabulka je hodně vyrovnaná a za měsíc můžeme mít po sezoně. V možnostech našeho týmu je určitě dostat se nejen do čtvrtfinále, ale musí to tak cítit všichni. Ne, jen nás pár blbců.

V čem je jihlavský hokejbal specifický?

Těžko říct. Když si představím jihlavský hokejbal, největší specifikum vidím v tom, že se tu nikdy moc netrénovalo, rozhodně ne jako v jiných týmech z extraligy nebo špičky první ligy, a i tak se stačí zajít podívat do klubovny a je jasné, jak úspěšný jihlavský hokejbal byl a je. I když v posledních letech už pohárů bohužel tolik nepřibývá.